Pojmem asertivita označujeme schopnost hájit svá práva, názory, zájmy či stanoviska nenásilnou formou. Jedná se o formu chování až troufalosti, přičemž neporušujeme práva ostatních lidí.
Dle psychologa A. Saltera, který je autorem metody asertivního tréninku, má každý jeho žák, toužící stát si za svým názorem a být odolný vůči manipulaci, znát a respektovat tzv. asertivní lidská práva:
| 1) | Člověk má právo posuzovat své vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně odpovědný |
| 2) | Člověk má právo nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující jeho chování |
| 3) | Člověk má právo posoudit, nakolik a jak je zodpovědný za řešení problémů druhých lidí |
| 4) | Člověk má právo změnit svůj názor |
| 5) | Člověk má právo říci „já nevím“ |
| 6) | Člověk má právo být nezávislý na dobré vůli ostatních |
| 7) | Člověk má právo dělat chyby a být za ně zodpovědný |
| 8) | Člověk má právo dělat nelogická rozhodnutí |
| 9) | Člověk má právo říci „já ti nerozumím“ |
| 10) | Člověk má právo říci „je mi to jedno“ |
Technik, jak prosazovat vlastní názor, je hned několik. Mezi hlavní můžeme jmenovat :
„POŠKRÁBANÁ GRAMODESKA“ Tuto metodu využíváme v situacích, na které máme oprávněný nárok (př. zákon, smlouva, ústní dohoda, reklamace, …). Jedná se o opakování našeho požadavku stále dokola, jako jehla přeskakující na poškrábané gramodesce. Technika vyžaduje klid a vytrvalost.
„KONEC STRACHU Z ODMÍTNUTÍ, aneb umění požádat o laskavost“ Východiskem této metody je názor, že člověk nemá čekat, až někdo jeho přání odhalí a sám mu nabídne pomocnou ruku. Naopak člověk má umět poprosit o laskavost. Žádost může mít osobní charakter, či je vyjádřena ICH formou. Při žádosti pamatujeme na tón hlasu, který má odpovídat prosbě, nikoliv rozkazu či výčitce.
„PŘIJATELNÝ KOMPOMIS“ Cílem metody je naslouchání druhému, respektování jeho požadavků a společně s těmi našimi vymyslet třetí (pro obě strany výhodnou) verzi řešení problému. Snažme se problém vyřešit, nikoliv prosadit svůj názor za každou cenu a druhého porazit.
„OTEVŘENÉ DVEŘE, aneb REAKCE NA NEOPRÁVNĚNOU KRITIKU“ V této technice se snažíme najít a souhlasit s každou pravdou, která je v tvrzení obsažena. Uznáním argumentů, na kterém by mohlo něco být, kritik postupně ztrácí energii na hledání dalších argumentů.
„PŘIJETÍ OPRÁVNĚNÉ KRITIKY ČESTNĚ A HRDĚ“ Souhlasíme s oprávněnou kritikou a přiznáme naše chyby. Nejvhodnější je přiznat chybu dříve, něž nás druhý napadne a stručně se za ni omluvit.
„ODMÍTNUTÍ, aneb UMĚNÍ ŘÍCI NE“ Pokud s něčím nesouhlasíme, či nechceme něco dělat, máme právo na to říct ne, aniž bychom cítili vinu.
- Jasně konstatujeme své ne (děkuji), nechci.
- Nevysvětlujeme důvody, nevymýšlíme si, neomlouváme se, nechováme se nejistě a úzkostně.
- Dáváme najevo empatii
- Kompromis
- Jasně opakujeme NE
Asertivitu považujeme za důležitou komunikační schopnost. Proto je důležité, aby si každý jedinec tuto schopnost osvojil, uměl ji praktikovat a snáze tak dosahoval svých vlastních cílů.
Autor článku: Martina Němcová